Maundy Thursday

Zelený čtvrtek v České republice: Průvodce tradicemi, historií a oslavami

Zelený čtvrtek zaujímá v českém kalendáři a lidové kultuře zcela výjimečné místo. Je to den, kdy se setkává hluboká křesťanská mystika s prastarými pohanskými zvyky vítání jara. Pro české věřící je tento den připomínkou Poslední večeře Páně, ustanovení eucharistie a pokory, kterou Ježíš projevil mytím nohou svým učedníkům. Pro širší veřejnost je to však především symbol probouzející se přírody, den spojený s konzumací zelených pokrmů a specifickými rituály, které mají zajistit zdraví a prosperitu po celý zbytek roku.

V České republice má Zelený čtvrtek nezaměnitelnou atmosféru. Je to pátý den Svatého týdne (nebo také Pašijového týdne) a tvoří přechod mezi postním obdobím a Velikonočním třídením (triduem). Přestože se nejedná o státní svátek v pravém slova smyslu, jeho vliv na každodenní život Čechů je nepopiratelný. Od kuchyní provoněných bylinkami až po vesnice, kde se místo zvonů ozývá dřevěné klapání řehtaček, Zelený čtvrtek je dnem, kdy se tradice stávají živou realitou.

Kdy se slaví Zelený čtvrtek v roce 2026?

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, což znamená, že jejich datum se rok od roku mění v závislosti na prvním jarním úplňku. Zelený čtvrtek se vždy slaví ve čtvrtek před Velikonoční nedělí.

V roce 2026 připadá tento významný den na: Datum: April 2, 2026 Den v týdnu: Thursday Zbývající čas: Do oslav zbývá aktuálně 89 dní.

Jelikož se datum odvíjí od lunárního cyklu, může Zelený čtvrtek připadnout na jakýkoli den mezi 19. březnem a 22. dubnem. V roce 2026 nás tedy čekají Velikonoce na samém začátku dubna, což často v českých zemích znamená proměnlivé jarní počasí, kterému se lidově říká „aprílové“.

Historie a původ názvu

Název „Zelený čtvrtek“ je v českém prostředí hluboce zakořeněn, ale jeho původ není zcela jednoznačný a existuje několik teorií, proč se mu tak říká.

1. Etymologický omyl: Nejpravděpodobnější vysvětlení pochází z němčiny. Původní název Greindonnerstag (lkající čtvrtek) byl lidovou etymologií zkomolen na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Tento název se následně rozšířil i do českých zemí a ovlivnil lidové zvyky.
2. Liturgická barva: V dřívějších dobách se v tento den používala zelená liturgická barva a lidé, kteří byli po pokání znovu přijati do společenství církve, byli nazýváni „zelenými“ (živými ratolestmi).
3. Symbolika jara: Zelená barva přirozeně symbolizuje jaro, rozkvět a naději. V českém lidovém prostředí se tento název ujal natolik, že ovlivnil i jídelníček – lidé začali v tento den konzumovat výhradně zelené potraviny.

Z náboženského hlediska je tento den v latinské tradici nazýván Feria quinta in Coena Domini. Slovo „Maundy“, které se používá v angličtině, pochází z latinského mandatum (přikázání), což odkazuje na Ježíšova slova: „Nové přikázání vám dávám, abyste se milovali navzájem.“

Lidové tradice a zvyky v českých zemích

Český venkov byl po staletí dějištěm fascinujících rituálů spojených se Zeleným čtvrtkem. Mnohé z nich se v modifikované podobě udržely dodnes, zejména na Moravě a v jižních Čechách.

Odlet zvonů do Říma

Jednou z nejznámějších tradic je „umlknutí zvonů“. Při večerní mši na Zelený čtvrtek zazní naposledy kostelní zvony (při zpěvu Gloria) a poté utichnou až do Bílé soboty. Lidová legenda praví, že zvony „odlétají do Říma“ pro požehnání od papeže. Ticho, které po zvonech zbude, má symbolizovat smutek nad Ježíšovým utrpením a jeho úzkost v Getsemanské zahradě.

Řehtačky a klapačky

Protože zvony mlčí, bylo potřeba je něčím nahradit, aby lidé věděli, kdy je čas k modlitbě nebo k obědu. Tuto roli převzaly děti, především chlapci, kteří obcházeli vesnici s dřevěnými řehtačkami, klapačkami a trakaři. Tento hluk měl podle pověr také odhánět zlé síly a nečisté mocnosti (včetně Jidáše). V mnoha českých vesnicích se tato tradice drží dodnes a skupiny dětí „řehtají“ v pravidelných intervalech až do vzkříšení.

Čarování s vodou a hygiena

V minulosti věřili naši předkové, že voda na Zelený čtvrtek má zázračnou a očistnou moc. Lidé se chodili mýt do potoka ještě před východem slunce. Tato koupel měla zajistit zdraví, krásu a ochranu před nemocemi (zejména před lišejem a bolestmi v krku). Hospodyně také omývaly nádobí a hospodář kropil chlév, aby byl dobytek zdravý.

Jidáše a med

Tradičním pečivem tohoto dne jsou „jidáše“ – kynuté pečivo zapletené do tvaru provazu, na kterém se podle legendy oběsil zrádný Jidáš. Jidáše se tradičně pekly už ve středu večer a na Zelený čtvrtek ráno se jedly potřené medem. Věřilo se, že kdo sní jidáše s medem, bude chráněn před uštknutím hada a bodnutím hmyzu.

Gastronomie: Co se jí na Zelený čtvrtek?

Pokud navštívíte Českou republiku v tento den, všimnete si, že zelená barva dominuje nejen přírodě, ale i talířům. Konzumace zelených pokrmů je nejsilnější žijící tradicí spojenou s tímto dnem.

Bylinky a špenát: Nejčastějším jídlem je špenát s vejcem a bramborem. Modernější varianty zahrnují bylinkové krémy, rizota s medvědím česnekem nebo saláty. Kopřivy: Naši předkové hojně využívali mladé kopřivy, které jsou v dubnu plné vitamínů. Připravovala se z nich polévka nebo se přidávaly do velikonoční nádivky (hlavičky). Zelené pivo: V posledních dvou desetiletích se v Česku stal fenoménem prodej „Zeleného piva“. Mnoho pivovarů (zejména Starobrno, ale i desítky řemeslných pivovarů) vaří speciální várky piva zelené barvy, které se čepuje v hospodách po celé zemi pouze v tento den. Ačkoliv jde o novodobou tradici, Češi jako národ milovníků piva ji přijali za svou a restaurace bývají na Zelený čtvrtek večer plné lidí, kteří chtějí tento speciál ochutnat.

Náboženský význam a liturgie

Pro věřící v České republice je Zelený čtvrtek dnem hlubokého rozjímání. V katedrálách a farních kostelech probíhají specifické obřady:

1. Missa Chrismatis: Dopoledne se v katedrálách (např. v katedrále sv. Víta v Praze) scházejí kněží se svými biskupy. Biskup světí posvátné oleje (křižmo, olej katechumenů a olej nemocných), které se budou používat po celý rok při křtech, biřmování a pomazání nemocných.
2. Mše na památku Večeře Páně: Hlavní liturgie se koná večer. Připomíná se při ní poslední společné jídlo Ježíše s apoštoly.
3. Mytí nohou: Součástí večerní mše může být obřad mandatum, kdy kněz (nebo biskup) myje nohy dvanácti mužům, čímž napodobuje Ježíšovo gesto pokory a služby.
4. Obnažení oltářů: Na konci mše se z oltářů odnášejí plátna, svícny a kříže. Svosty jsou odstraněny, což symbolizuje Ježíšovo opuštění v Getsemanské zahradě a jeho následné zajetí. Hostie jsou přeneseny do tzv. „Getsemanské zahrady“ (boční oltář nebo kaple), kde se věřící často modlí v tichosti až do noci.

Praktické informace pro návštěvníky a expaty

Pokud se v období April 2, 2026 nacházíte v České republice, je dobré vědět, jak tento den ovlivňuje běžný chod společnosti.

Otevírací doba a služby

Zelený čtvrtek není v České republice státním svátkem. To znamená, že: Školy, úřady a firmy fungují v běžném režimu. Obchody mají otevřeno podle standardní otevírací doby (omezení prodeje se v ČR vztahuje až na Velikonoční pondělí a částečně na Velký pátek). Veřejná doprava jezdí podle běžných jízdních řádů pro pracovní dny (někdy s drobnými omezeními kvůli školním prázdninám, které dětem často začínají právě ve čtvrtek).

Kulturní etiketa

Pokud se rozhodnete navštívit církevní obřady, například v katedrále svatého Víta na Pražském hradě nebo v chrámu svatého Bartoloměje v Plzni, dbejte na vhodné oblečení a absolutní ticho. Večerní mše jsou velmi slavnostní a emotivní. I pro nevěřící je návštěva kostela v tento den silným kulturním zážitkem díky kvalitní sborové hudbě a unikátní liturgii.

Regionální rozdíly

Praha a velká města: Zde převládá spíše gastronomická stránka svátku (zelené pivo v hospodách, speciální menu v restauracích) a církevní obřady v historických centrech. Morava (Slovácko, Valašsko): Zde jsou tradice mnohem živější. Můžete zde potkat průvody dětí s řehtačkami a v některých rodinách se stále dodržují rituály spojené s ochranou hospodářství. Jižní Čechy: Region známý svým klidem a úctou k lidové architektuře, kde velikonoční trhy na náměstích nabízejí tradiční jidáše a řemeslné výrobky.

Zelený čtvrtek jako součást Velikonoc

Zelený čtvrtek je jen začátkem intenzivního období. Po něm následuje Velký pátek (v roce 2026 připadá na 3. dubna), který je v ČR státním svátkem a dnem přísného půstu a klidu. Poté následuje Bílá sobota, den příprav a nočních vigilií, Velikonoční neděle (Zmrtvýchvstání Páně) a nakonec Velikonoční pondělí, které je v Česku spojeno s lidovou pomlázkou a koledováním.

Právě Zelený čtvrtek však nastavuje tón celým svátkům. Je to den, kdy se lidé zastaví, uvaří něco zdravého, symbolicky se očistí a připraví se na vrchol jara.

Shrnutí pro rok 2026

Ať už se rozhodnete strávit April 2, 2026 návštěvou tiché mše, procházkou jarní přírodou, nebo posezením u sklenice zeleného piva, pamatujte, že Zelený čtvrtek je v Česku dnem naděje. Je to připomínka toho, že po zimě (a po utrpení) vždy přichází nový život.

Pro návštěvníky je to ideální čas k ochutnání autentické české kuchyně v její jarní podobě. Nezapomeňte si v pekařství koupit jidáše a v restauraci se ptát po špenátových specialitách. I když město pulzuje běžným pracovním životem, pod povrchem tečou staleté tradice, které dělají české Velikonoce tak jedinečnými.

Stručný přehled: Kdy: Thursday April 2, 2026 Status: Pracovní den (školy mají prázdniny) Hlavní tradice: Zelené pokrmy, jidáše s medem, umlknutí zvonů, řehtání, zelené pivo. Duchovní význam: Poslední večeře, ustanovení eucharistie, pokora.

Zelený čtvrtek je dokonalým příkladem české povahy – úcty k historii, lásky k dobrému jídlu a schopnosti najít si v každém ročním období důvod k malému, ale významnému rituálu. Do tohoto dne zbývá 89 dní, což je dostatek času na to, abyste si naplánovali svůj vlastní „zelený“ zážitek.