Ramadan ni Nàìjíríà: Ìbẹ̀rẹ̀ Oṣù Ìyàsímímọ́ àti Àṣà Rẹ̀
Ramadan kì í ṣe oṣù lásán nínú kàlẹ́ńdà Mùsùlùmí; ó jẹ́ àkókò kan tí ó kún fún tìtẹríba, àyẹ̀wò ara-ẹni, àti ìsúnmọ́ Ọlọ́run (Allah). Ní orílẹ̀-èdè Nàìjíríà, tí ó jẹ́ ilẹ̀ tí ó kún fún onírúurú àṣà àti ẹ̀sìn, Ramadan ní itumọ̀ tí ó jinlẹ̀ gidigidi. Gẹ́gẹ́ bí ọ̀kan nínú àwọn ọ̀pọ̀ tìkí márùn-ún ti ẹ̀sìn Islam (Sawm), gbígbààwẹ̀ jẹ́ iṣẹ́ ìsìn tí ó ń so àràádọ́ta-ọ̀kẹ́ ènìyàn pọ̀ láti Gúúsù dé Àríwá, láti Ìlà-Oòrùn dé Ìwọ̀-Oòrùn ilẹ̀ Nàìjíríà. Ó jẹ́ àkókò tí àwọn onígbàgbọ́ ń kọ ara wọn níjànu lọ́wọ́ oúnjẹ, ohun mímu, àti gbogbo ìwà tí kò tọ́ láti bẹ̀rẹ̀ láti ìgbà tí oòrùn bá ti yọ (Fajr) títí di ìgbà tí oòrùn bá wọ̀ (Maghrib).
Ìjẹ́pàtàkì Ramadan ní Nàìjíríà tún tàlẹ̀ kọjá ààwẹ̀ lásán. Ó jẹ́ àsìkò tí ìfẹ́ àti ìfẹyìntì ń gbilẹ̀ láàárín àwùjọ. Àwọn ènìyàn ń rántí àwọn aláìní, wọ́n ń pín oúnjẹ, wọ́n sì ń gbàdúrà fún àlàáfíà orílẹ̀-èdè. Ní àríwá Nàìjíríà nibi tí àwọn Mùsùlùmí ti pọ̀ jùlọ, afẹ́fẹ́ Ramadan máa ń kún inú ìlú pẹ̀lú ìdákẹ́ jẹ́ẹ́ ní ọ̀sán àti ariwo ayọ̀ ní ìrọ̀lẹ́ nígbà tí wọ́n bá ń tú ààwẹ̀. Àṣà yìí ń fún ìdè ẹbí àti ọ̀rẹ́ lókun, bí àwọn ènìyàn ṣe ń kóra jọ láti jẹun papọ̀ nínú ìfẹ́.
Lákòókò yìí, ẹ̀mí ìrẹ̀lẹ̀ máa ń gbilẹ̀. Àwọn mọ́sálásí máa ń kún fún àwọn ènìyàn tí ń gbọ́ ìwàásù (Tafsir) àti àwọn tí ń ṣe àdúrà òru (Taraweeh). Ramadan ní Nàìjíríà jẹ́ àpapo ìgbàgbọ́ tó fìdí múlẹ̀ àti àṣà ilẹ̀ wa tí ó lẹ́wà, èyí tí ó máa ń mú kí gbogbo ènìyàn, títí kan àwọn tí kì í ṣe Mùsùlùmí, mọ̀ pé nǹkan pàtàkì kan ń ṣẹlẹ̀ nínú àwùjọ.
Ìgbà wo ni Ramadan yóò bẹ̀rẹ̀ ní ọdún 2026?
Fún ọdún 2026, gbogbo àwọn Mùsùlùmí ní Nàìjíríà ti ń fojúsọ́nà fún ìbẹ̀rẹ̀ oṣù mímọ́ yìí. Gẹ́gẹ́ bí ìṣirò kàlẹ́ńdà òṣùpá ṣe fihàn, ọjọ́ tí a fojúrí fún ìbẹ̀rẹ̀ ààwẹ̀ ni:
Ọjọ́: Wednesday
Ọjọ́ Oṣù: February 18, 2026
Àkókò tí ó kù: Ó kù ọjọ́ 46 kí a bẹ̀rẹ̀ ààwẹ̀.
Ó ṣe pàtàkì láti mọ̀ pé ọjọ́ yìí kì í ṣe ọjọ́ tí a tẹ̀ mọ́lẹ̀ gbagidi bí kàlẹ́ńdà Gẹẹsi. Ramadan ń tẹ̀lé kàlẹ́ńdà Hijri (òṣùpá), èyí tí ó túmọ̀ sí pé ó máa ń yí sẹ́yìn ní nǹkan bí ọjọ́ mẹ́wàá sí mọ́kànlá lọ́dọọdún. Ní Nàìjíríà, ìbẹ̀rẹ̀ Ramadan gbaralè lórí rírí òṣùpá tuntun. Sultan ti Sokoto, ẹni tí ó jẹ́ olùdarí tẹ̀mí fún àwọn Mùsùlùmí ní Nàìjíríà, máa ń kéde ìbẹ̀rẹ̀ ààwẹ̀ lẹ́yìn tí ẹgbẹ́ tó ń wo òṣùpá (Moon Sighting Committee) bá ti fìdí rẹ̀ múlẹ̀ pé òṣùpá ti yọ. Èyí túmọ̀ sí pé ọjọ́ náà lè yí padà ní ọjọ́ kan síwájú tàbí sẹ́yìn gẹ́gẹ́ bí rírí òṣùpá ṣe rí ní ilẹ̀ wa.
Ìtàn àti Ìpilẹ̀ṣẹ̀ Ramadan
Ramadan jẹ́ oṣù kẹsan-án nínú kàlẹ́ńdà Islam. Ìtàn rẹ̀ bẹ̀rẹ̀ láti ọ̀rúndún keje nígbà tí àwọn Mùsùlùmí gbà pé Ọlọ́run bẹ̀rẹ̀ sí ní ṣí Al-Qur’an mímọ́ payá fún Annabi Muhammad (SAW) nípasẹ̀ áńgẹ́lì Jibril. Ìṣẹ̀lẹ̀ yìí ṣẹlẹ̀ ní òru kan tí a mọ̀ sí Laylat al-Qadr (Òru Àṣẹ tàbí Òru Agbára), èyí tí ó jẹ́ òru tí ó ní bọlá jùlọ nínú ọdún.
Fún àwọn Mùsùlùmí ní Nàìjíríà, ìtàn yìí kì í ṣe ìtàn lásán; ó jẹ́ ohun tí ń darí ìgbésí ayé wọn. Gbígbààwẹ̀ ní oṣù yìí di ọ̀ranyàn (Fard) fún gbogbo Mùsùlùmí tí ó ti bàlágà, tí ó ní ìlera pípé, tí kò sì sí nínú ìrìn-àjò jìnà. Ìdí nìyí tí o rí i pé láti ìgbà tí Islam ti dé sí ilẹ̀ Nàìjíríà, pàápàá nípasẹ̀ àwọn oníṣòwò láti Àríwá Áfíríkà ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọ̀rúndún sẹ́yìn, Ramadan ti di apá kan tí kò ṣeé yà kúrò nínú ìtàn orílẹ̀-èdè yìí.
Bí àwọn ará Nàìjíríà ṣe ń ṣayẹyẹ Ramadan
Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé Ramadan jẹ́ àkókò fún àwẹ̀, ọ̀nà tí a gbà ń ṣe é ní Nàìjíríà kún fún àṣà aládùn. Ìpalẹ̀mọ́ máa ń bẹ̀rẹ̀ láti ọ̀sẹ̀ díẹ̀ kí oṣù náà tó dé. Àwọn ènìyàn máa ń ra oúnjẹ sílẹ̀ ní jùbùù (bulk buying) nítorí pé iye owó oúnjẹ máa ń pọ̀ sí i nígbà mìíràn nínú oṣù náà.
1. Suhoor (Oúnjẹ Àfẹ̀mọ́jú)
Ní nǹkan bí agogo mẹ́rin sí márùn-ún àárọ̀, o óò gbọ́ ariwo agogo tàbí ìpè àwọn "Ajísààrí" ní àwọn àdúgbò kan. Àwọn wọ̀nyí jẹ́ àwọn ọ̀dọ́ tí wọ́n ń jí àwọn ènìyàn láti jẹun kí oòrùn tó yọ. Oúnjẹ bíi kòkó (pap), àkàrà, iṣu, tàbí tàfà (oatmeal) jẹ́ ohun tí àwọn ènìyàn máa ń jẹ jù láti lè ní agbára fún ọjọ́ náà.
2. Tafsir (Ìtumọ̀ Al-Qur’an)
Ní ọ̀sán, àwọn mọ́sálásí máa ń kún fún ìwàásù. Àwọn onímọ̀ nípa ẹ̀sìn máa ń túmọ̀ ẹsẹ Al-Qur’an sí èdè Hausa, Yorùbá, tàbí Fulfulde láti jẹ́ kí àwọn ènìyàn lóye ohun tí Ọlọ́run ń sọ. Èyí jẹ́ àkókò fún ẹ̀kọ́ àti ìdàgbàsókè tẹ̀mí.
3. Iftar (Títú Ààwẹ̀)
Èyí ni àkókò tí gbogbo ènìyàn máa ń fojúsọ́nà fún jùlọ. Nígbà tí agogo bá ti lu nǹkan bíi mẹ́fà àbọ̀ sí méje ìrọ̀lẹ́ (gẹ́gẹ́ bí oòrùn ṣe wọ̀ ní ìpínlẹ̀ kọ̀ọ̀kan), àwọn ènìyàn máa ń bẹ̀rẹ̀ sí ní jẹun. Ní Nàìjíríà, a máa ń bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú èso Dàtì (Dates) àti omi, gẹ́gẹ́ bí àṣà Annabi. Lẹ́yìn náà, àwọn oúnjẹ bíi Jollof Rice, Suya, Tuwo Shinkafa, àti onírúurú ọbẹ̀ máa ń tẹ̀lé e. Ó jẹ́ àṣà láti rí àwọn ènìyàn tí wọ́n gbé oúnjẹ jáde síta mọ́sálásí láti pín fún àwọn arìnrìn-àjò àti aláìní.
Àṣà àti Ìṣe ní Àkókò Ramadan
Ní Nàìjíríà, àwọn àṣà kan wà tí ó jẹ́ mímọ̀ fún oṣù mímọ́ yìí:
Ìwọṣọ: Àwọn ènìyàn máa ń fẹ́ láti wọ aṣọ tí ó bọ̀wọ̀ fún ara wọn. Àwọn obìnrin máa ń lo ìborùn (Hijab tàbí Scarf) jùlọ, àwọn ọkùnrin sì máa ń wọ aṣọ bíi Jalabiya tàbí Buba ati Sokoto.
Ìwà Rere: Ramadan jẹ́ oṣù "Ìmọ́ra". Èyí túmọ̀ sí pé ènìyàn gbọ́dọ̀ jìnnà sí ìjà, èpè, àti ọ̀rọ̀ àìtọ́. Inú rere sí ọmọnìkejì ni ọ̀pá-ìdiwọ̀n.
Zakat-ul-Fitr: Ní òpin oṣù náà, kí a tó ṣe ọdún, àwọn Mùsùlùmí gbọ́dọ̀ fún àwọn aláìní ní oúnjẹ (bíi ìrẹsì, àgbàdo, tàbí owó) láti rí i dájú pé gbogbo ènìyàn ní ohun tí wọn yóò jẹ ní ọjọ́ ọdún.
Itikaf: Ní ọjọ́ mẹ́wàá tó kẹyìn nínú oṣù náà, àwọn kan máa ń gbé inú mọ́sálásí fún ọjọ́ mẹ́wàá gbáko láti ṣe àdúrà àti láti wá Laylat al-Qadr.
Ìmọ̀ràn fún àwọn Àlejò àti àwọn tí kì í ṣe Mùsùlùmí
Tí o bá wà ní Nàìjíríà lákòókò Ramadan, pàápàá ní àwọn ìpínlẹ̀ bíi Kano, Sokoto, Kaduna, tàbí ní àwọn agbègbè tí Mùsùlùmí ti pọ̀ ní Lagos àti Ibadan, àwọn nǹkan wọ̀nyí ṣe pàtàkì:
- Bọ̀wọ̀ fún àwọn tí ń gbààwẹ̀: Gbìyànjú láti má ṣe jẹun, mu omi, tàbí mu sìgá ní gbangba níwájú àwọn tí ń gbààwẹ̀. Èyí jẹ́ ọ̀nà láti fi ọ̀wọ̀ hàn fún ìgbàgbọ́ wọn.
- Ìmọ́ra nínú aṣọ: Wọ aṣọ tí ó bọ̀wọ̀ fún ara rẹ nígbà tí o bá ń lọ sí àwọn agbègbè tí ó ní gba jùlọ.
- Àkókò Iṣẹ́: Ní àríwá Nàìjíríà, ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọ́fíìsì àti ṣọ́ọ̀bù máa ń tètè tì pa kí àwọn òṣìṣẹ́ lè lọ tú ààwẹ̀ nílé. Rí i dájú pé o ṣe iṣẹ́ rẹ ní kùtùkùtù.
- Darapọ̀ mọ́ Iftar: Tí ọ̀rẹ́ rẹ kan bá pè ọ́ láti wá tú ààwẹ̀ pẹ̀lú rẹ̀, jọ̀wọ́ gba ìpè náà. Ó jẹ́ àkókò àrà ọ̀tọ̀ láti jẹ oúnjẹ aládùn àti láti kẹ́kọ̀ọ́ nípa àṣà wọn.
- Ìrìn-àjò: Jẹ́ kí ó yé ọ pé ìrìn-àjò lè nira díẹ̀ ní nǹkan bí agogo márùn-ún sí méje ìrọ̀lẹ́ nítorí pé gbogbo ènìyàn ń sáré lọ sílé láti lọ jẹun.
Ṣé Ọjọ́ Ìsinmi ni Ìbẹ̀rẹ̀ Ramadan jẹ́?
Ní orílẹ̀-èdè Nàìjíríà, ìbẹ̀rẹ̀ Ramadan kì í ṣe ọjọ́ ìsinmi (public holiday). Èyí túmọ̀ sí pé àwọn ilé-iṣẹ́ ìjọba, banki, ilé-ìwé, àti àwọn ilé-iṣẹ́ aládàáni yóò wà ní ṣíṣí. Gbogbo ènìyàn yóò lọ sí ibi iṣẹ́ wọn gẹ́gẹ́ bí wọ́n ti ń ṣe tẹ́lẹ̀.
Síbẹ̀síbẹ̀, ìyàtọ̀ máa ń wà nínú bí nǹkan ṣe ń lọ:
Àwọn Ìpínlẹ̀ Àríwá: Ní àwọn ìpínlẹ̀ bíi Bauchi, Borno, Katsina, àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ, àkókò iṣẹ́ lè dín kù nípa wákàtí kan tàbí méjì láti fún àwọn ènìyàn ní àyè láti lọ múra fún Iftar.
- Àwọn Ilé-ìwé: Àwọn ilé-ìwé Mùsùlùmí le yí àkókò wọn padà, ṣùgbọ́n àwọn ilé-ìwé ìjọba yóò