Easter Monday

Vzhledem k tomu, že v České republice je od roku 2016 státním svátkem i Velký pátek, čeká obyvatele v roce 2026 opět oblíbený prodloužený víkend, který trvá celkem čtyři dny – od pátku 3. dubna do pondělí 6. dubna.

Historie a původ svátku

Kořeny Velikonočního pondělí v českých zemích sahají hluboko do minulosti a jsou fascinující mozaikou různých vlivů. Křesťanský význam dne spočívá v oslavě prvního dne po vzkříšení, období radosti, které následuje po čtyřicetidenním půstu a Svatém týdnu plném rozjímání. V církevní liturgii je pondělí součástí velikonočního oktávu, tedy osmidenní oslavy, kdy se věřící radují z vítězství života nad smrtí.

Nicméně, mnoho zvyků, které dnes považujeme za ryze české, má svůj původ v předkřesťanské éře. Staří Slované v tomto období slavili jarní rovnodennost a příchod jara. Rituály spojené s vodou a mladými pruty měly magický význam – měly za úkol zahnat zlé síly, nemoci a smrt (ztělesněnou zimou) a přenést sílu probouzející se přírody na lidi a dobytek. Církev tyto pohanské zvyky v průběhu středověku zcela nepotlačila, ale spíše je integrovala do svých struktur, čímž vznikla ona unikátní lidová podoba Velikonoc, kterou známe dnes.

Hlavní tradice: Pomlázka, koleda a kraslice

Srdcem českého Velikonočního pondělí je pomlázka. Tento zvyk je v Evropě unikátní a pro cizince může na první pohled působit zvláštně. Pomlázka je pletený svazek vrbových proutků, obvykle ozdobený barevnými pentlemi. Slovo "pomlázka" je odvozeno od slova "pomladit".

Odměna pro koledníky: Ženy za toto "pomlazení" koledníky odměňují. Tradiční odměnou jsou kraslice – natvrdo uvařená vejce, která jsou ručně zdobená nejrůznějšími technikami (malování voskem, vyškrabování, polepování slámou nebo barvení v cibulových slupkách). Vejce je odvěkým symbolem nového života a plodnosti. V moderní době dostávají děti také čokoládová vajíčka a sladkosti, zatímco dospělí koledníci bývají často pohoštěni sklenkou alkoholu (tradičně slivovicí nebo jinou pálenkou) a drobným občerstvením.

Polévání vodou: V některých regionech, zejména na Moravě, je zvykem také polévání vodou. Někdy polévají muži ženy studenou vodou (opět pro zdraví a svěžest), jinde se traduje, že pokud koledníci přijdou po dvanácté hodině dopoledne, mají ženy právo je naopak polít kyblem studené vody.

Gastronomie: Chuť českých Velikonoc

Velikonoce jsou v Česku svátkem hojnosti, který ukončuje období půstu. Na sváteční tabuli nesmí chybět několik klíčových pokrmů:

1. Velikonoční beránek: Sladké pečivo z třeného nebo piškotového těsta, pečené ve formě ve tvaru beránka. Symbolizuje čistotu a nevinnost (Beránek Boží). Po upečení se obvykle cukruje nebo polévá čokoládou a kolem krku se mu uváže červená mašle se zvonkem.
2. Mazanec: Bochánek ze sladkého kynutého těsta s rozinkami a mandlemi, nahoře s vyříznutým křížem. Je to nejstarší české obřadní pečivo.
3. Jidáše: Kynuté pečivo tvarované do provazů (připomínajících provaz, na kterém se oběsil Jidáš), které se potírá medem. Tradičně se jí na Zelený čtvrtek, ale často se objevuje i během pondělní snídaně.
4. Nádivka: Často nazývaná "hlavička". Skládá se z uzeného masa, vajec, rohlíků a velkého množství jarních bylinek, zejména mladých kopřiv, které dodávají pokrmu vitamíny po dlouhé zimě.
5. Vejce na všechny způsoby: Kromě kraslic se vejce připravují jako plněná, v salátech nebo jako součást hlavních chodů.

Regionální rozdíly: Čechy versus Morava

Ačkoliv se Velikonoční pondělí slaví po celé zemi, existují patrné rozdíly v intenzitě a formě oslav.

Morava: Na moravském venkově (zejména na Slovácku a Valašsku) jsou tradice stále velmi živé a barevné. Koledníci zde často vyrážejí v tradičních lidových krojích a za doprovodu cimbálové muziky. Techniky zdobení vajec jsou zde povýšeny na uměleckou úroveň a každá oblast má své specifické vzory. Pohostinnost je zde pověstná a koleda se často protáhne do pozdních hodin.

Čechy a Praha: V Čechách a zejména ve velkých městech, jako je Praha, mají Velikonoce o něco komerčnější a odpočinkovější charakter. Velikonoční trhy na Staroměstském a Václavském náměstí lákají na ukázky řemesel, trdelník a lidovou hudbu. Rodiny se často vydávají na procházky do parků nebo na výlety do přírody. Nicméně i v pražských panelových sídlištích stále potkáte skupinky dětí s pomlázkami, které udržují tradici alespoň v rámci rodiny a nejbližších sousedů.

Praktické informace pro návštěvníky a expaty

Pokud plánujete strávit Velikonoční pondělí v České republice v roce 2026, je dobré se připravit na několik specifik:

1. Otevírací doba obchodů: Podle zákona o prodejní době v maloobchodě musí mít všechny prodejny nad 200 metrů čtverečních na Velikonoční pondělí zavřeno. To se týká všech velkých supermarketů a obchodních center. Malé obchody, večerky, lékárny v nemocnicích nebo prodejny na nádražích a letištích mohou zůstat otevřené. Naopak na Velký pátek (3. dubna 2026) zůstávají obchody většinou otevřené, protože tento den zákonné omezení neplatí.

2. Veřejná doprava: Městská i meziměstská doprava funguje podle jízdních řádů platných pro neděli nebo svátky. Spoje mohou jezdit méně často, proto je vhodné si cestu naplánovat s předstihem, zejména pokud cestujete mezi městy, protože vlaky a autobusy mohou být plné lidí vracejících se z prodlouženého víkendu.

3. Restaurace a památky: Většina restaurací, kaváren a hospod zůstává otevřená a mnohé z nich nabízejí speciální velikonoční menu (např. pečené jehněčí nebo mladé kůzle). Hrady, zámky a muzea obvykle otevírají svou sezónu právě na Velikonoce a často pořádají doprovodné programy, jarmarky a ukázky řemesel.

4. Počasí: Duben (v češtině známý svými "aprílovými" změnami) může být nevyzpytatelný. V roce 2026 připadá svátek na začátek dubna, kdy lze očekávat teploty mezi 5 a 15 stupni Celsia. Je vhodné počítat s možností deště i náhlého oteplení, proto je vrstvené oblečení nejlepší volbou pro výlety.

Proč je Velikonoční pondělí důležité i pro nevěřící?

Česká republika je jednou z nejméně náboženských zemí v Evropě, přesto jsou Velikonoce milovány téměř každým. Důvodem je to, že tyto svátky fungují jako silný sociální tmel. Je to čas, kdy se lidé zastaví, navštíví své příbuzné, které dlouho neviděli, a společně oslaví konec zimy.

Pro mnohé Čechy je pletení pomlázky nebo zdobení vajíček způsobem, jak se propojit s historií své rodiny a národa. Je to oslava zručnosti, humoru a přátelství. I když se význam náboženských symbolů pro mnohé vytrácí, radost z probouzejícího se jara a sdílené tradice zůstává hluboko v DNA české kultury.

Co očekávat jako turista?

Pokud se v pondělí April 6, 2026 ocitnete v českém městě nebo vesnici, nebuďte překvapeni, když uvidíte muže s pletenými pruty. Je to projev místního folkloru. Pokud jste žena a někdo vás symbolicky "vyšlehá", berte to s úsměvem jako přání zdraví. V turistických centrech je tento zvyk spíše předváděn jako atrakce, ale v obytných čtvrtích jde o skutečný rituál.

Návštěva Velikonoc v Česku nabízí autentický zážitek, který není zdaleka tak komercializovaný jako Vánoce. Je to čas barev (zejména červené a zelené), vůně čerstvě upečeného mazance a zvuků řehtaček, které nahrazují zvony, jež podle pověsti "odletěly do Říma".

Shrnutí pro rok 2026

Velikonoční pondělí, připadající na April 6, 2026, bude pro Česko dnem radosti a odpočinku. Ať už se rozhodnete navštívit bohoslužbu v jedné z nádherných barokních katedrál, projít se po velikonočních trzích v Praze, nebo zažít divokou koledu na moravské vesnici, pocítíte unikátní energii, kterou tento svátek vyzařuje. Je to oslava života, která v sobě nese naději, že po každé zimě (doslovné i metaforické) vždy přijde jaro.