Easter Sunday

Velikonoční neděle v roce 2026 připadá na April 5, 2026, což je Sunday. Do této významné oslavy zbývá aktuálně 92 dní. Tento den je pohyblivým svátkem, který následuje po prvním jarním úplňku, a představuje vrchol křesťanských Velikonoc, kdy si věřící připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Ano, Velikonoční neděle je v České republice uznávána jako státní svátek a je součástí prodlouženého velikonočního víkendu. Jako neděle je to den pracovního klidu, kdy je většina lidí doma se svými rodinami. Je důležité poznamenat, že i následující Velikonoční pondělí a předcházející Velký pátek jsou v Česku oficiálními dny pracovního klidu, což umožňuje dlouhé rodinné oslavy.

Velikonoční neděle, známá také jako Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, je nejdůležitějším dnem křesťanského liturgického roku. V České republice se konají slavnostní bohoslužby v kostelech po celé zemi, včetně katedrály svatého Víta na Pražském hradě. Věřící se scházejí k modlitbám a duchovnímu rozjímání, aby oslavili vítězství života nad smrtí. Je to vyvrcholení svatého týdne, který začíná Květnou nedělí a pokračuje přes Velký pátek.

Tradiční česká kuchyně je na Velikonoční neděli velmi bohatá. Hlavním symbolem je beránek, což je sladké pečivo pečené ve formě beránka, které symbolizuje Kristovu oběť. Další nezbytnou součástí je mazanec, bochánek z kynutého těsta s rozinkami a mandlemi, který se často jí k snídani s máslem. Na stole nesmí chybět ani vejce, jidáše s medem a různé masové pokrmy, které následují po období půstu.

Velikonoční neděle je v českých domácnostech dnem vrcholných příprav na pondělní koledování. Dívky a ženy zdobí vajíčka, kterým se říká kraslice, pomocí vosku, cibulových slupek nebo barev. Chlapci a muži zase pletou pomlázky z vrbového proutí, zdobené barevnými pentlemi. Tyto přípravy jsou vnímány jako radostná rodinná aktivita, která udržuje lidové tradice živé i v moderní době.

Velikonoční beránek je jedním z nejvýraznějších symbolů českých Velikonoc. V křesťanské tradici představuje Ježíše Krista jako Beránka Božího, který se obětoval za spásu světa. V Česku se peče sladká varianta z piškotového nebo třeného těsta, která je po upečení pocukrována nebo polita čokoládou. Často bývá ozdoben mašlí a malou papírovou vlajkou, což z něj činí estetický i chutný středobod sváteční tabule.

Návštěvníci by měli počítat s tím, že Velikonoční neděle je spíše klidným a rodinným dnem. Většina obchodů může mít omezenou otevírací dobu, ale restaurace v turistických centrech bývají otevřené a nabízejí speciální velikonoční menu. Je to ideální čas pro návštěvu kostelů a katedrál, kde lze zažít autentickou atmosféru svátečních mší. Veřejný život je klidnější, protože lidé tráví čas návštěvami příbuzných.

Zdobení vajíček, neboli kraslic, má v Česku dlouhou historii a regionální specifika. Mezi tradiční techniky patří nanášení barevného vosku, vyškrabávání vzorů do nabarvené skořápky, polepování slámou nebo barvení v odvaru z cibulových slupek pro dosažení hnědé barvy. V moderní době se používají i nálepky a vodové barvy. Každé vajíčko je unikátním uměleckým dílem, které slouží jako odměna pro koledníky během následujícího pondělí.